Balení

 Zatraceně! Kde mám ty ponožk... Jéé! Ty už jsi tady. Tak jdem na věc. Neviděl/a jsi

někde moje ponožky? Má to být 23 párů. Přihlaš se. Já mluvím jako k jednomu, ale

obrazovek je otevřeno víc. Ty si myslíš co? Ve skříni? Že jsem si to odfajfkla a

nedonesla? DObrý nápad, počkat, hned se mrknu... Není tam jediný kus. A ty? Na nohou?

To sotva... No vidíš! Ty sis možná na tu OČNÍ zašel. To je super, že se našly, bůh

ví, jakýho sprda si pro mě máma nachystala tentokrát... Ale to je jedno. Jdem konečně

nakouknout do toho seznamu. Takže... Nemám sbalené spodní prádlo, takže

třiadvacetkrát, tričko s dlouhým mám... Díváte se? Tenhle seznam nedávno vyrobila

moje maminka a já ten seznam mám strašně ráda. Můžeš totiž napsat kolikrát to

potřebuješ, až si to seženeš, tak si to v druhém čtverečku fajfkneš, a když tu věc

nebudeš brát, v druhým čtverečku to rovnou škrtneš! A je to jak stírací tabulka.

Dokonalý, co? Pojďte už pokračovat. S krátkým si neberu, tepláky... Tepláky! Takže 23

kusů tepláků, ponožky mám, šortky v žádným případě, šaty taky ne... Knížky si dvakrát

vezmu. Tak třeba... Třeba... Už vím! Rozhodně si musím vzít příručku TAJEMNÁ ZEMĚ

ÁČKO! A POJĎTE TAKY DRÁTOVAT! Dál... Pas mi sbalí maminka, slunečník ne, opalovací

krém taky ne, plavky! Ty jsou dole ve skříni. Momentík, než pro ně

doběhnu................ COŽE! Vy jste hodní. Jak jste to drátování našli?! To i já už

tajně hledám celé týdny. Kde bylo? Ve skříni pod tričkama!? Bože,jak se tam dostalo?

Že to tam dala ta Dana! Já ji...! Já ji...! No, radši pojdme pokračovat, než se

přestanu ovládat. Ten pitomý prcek mi hodil do řeky mou památku z dětství: mého

muchláčka Mašličku! Takže takže... Penízky mi dá maminka (na místní věci, jsou to

lidi, kteří bydlí v chýších, vyrábějí z přírody, prodávají to a chodí si kupovat

jídlo,případně oblečení jednou týdně do kilometry vzdálené vesnice). Je tam málo

lidí, umírají hlady a na různé nemoci. Moje maminka je doktorka v nemocnici a jako

koníček dělá i veterinářku. Učí mě to a já tam chci udělat vééélkou chýši pro nemocné

(odborně NEMOCNICI). Dál ale musíme balit!!! Deník, ten mám ve skříňce... Dobrý, dál

pastelky mám u něj, korálky, 10 balení, tak třeba zelený, žlutý, červený, modrý,

dlouhý, tvarovaný, růžový, fialový, oranžový a bílý. Jo, a musíme si sbalit hlavně

mozek, kde jsou základní český slůvka! Jestli s námi pojede měsíční mimino, tak Ti

říkám, že se nedomluví. Hned Tě Áčtinu naučím: neřeknou ŠATY,ale ŠATA. Neřeknou

BARBORKA,ale BARBARKA. Takže mají jedinou samohlásku: a. Tak aho... Cože to říkáte?

Že mezi námi je kouzelník? A kdo? Že já? No to mě podržte. A jak jste na to přišli?

Že k Vám přišel had? Že se o mě otíral a pak vylezl obrazovkou ke každému z Vás? On

mi vylezl z pusy?! No fůůj. Tak si jdu koupit hůlku. ZAMYKY, ZAMYKY! ONO Se to

z...........................................               odeMYKY ODEMYKY! Došli my

barevné pastelky. ZAMYKY zam..................